Třináct profesorů a tetřev na Modro

Uveřejněno dne 19 dubna 2012 000 14:48

V roce vzpomínek na Karla Maye si představme živý obraz: dvanáct uznávaných bojovníků, vedených moudrým šamanem, krouží kol modrého totemu, k němuž je připoutána jejich oběť. Její situace se zdá být beznadějná.

Zbraněmi totiž nejsou oštěpy, ale ostré odborné argumenty, proti nimž ani Drtící pěst nic nezmůže. Na marnost obrany z výšky shlíží posvátný symbol kmene – tetřev. Kouřové signály nesou zprávu dál spřáteleným mediím…..

Ve svém minulém „kamzíkovém“ blogu jsem čtenářům slíbil pokračovat v šumavské problematice pro změnu kauzou tetřeví. Může za to vlastně modravský pan starosta Ing. Schubert. Na moji otázku, o čem se to zástupci masmedií, na závěr tamní konference 6. března s přítomnými VIPy tak vehementně dohadovali, odvětil „..no přece o tetřevovi.To bude nový sólokapr letošního léta ….“.

A nedlouho poté mi poslal mailik, jenž mám povoleno doslova citovat:

„…..Dobrý den pane profesore.

Byl jsem se po konferenci zregenerovat v NP České Švýcarsko, tak odpovídám až nyní.

Ano, Modrý sloup bude jistě mediální kauza toho roku.

Ad 1 – tetřev je ptákem roku 2012

Ad 2 – Luzenské údolí je údajně ten nejlepší biotop pro výskyt přirozené populace tetřeva hlušce

Ad 3 – dle studie tetřevologa Bejčka je největší hrozbou tetřeva nikoliv těžební činnost či predace, ale turismus

Ad 4 – dle monitoringu je nejvíce tetřeva na Polední hoře – asi proto, že je tam nejvíce turistických cest

Ad 5 – Modrý sloup je dvacetiletý evergreen, který bude letos použit zejména proti „turistovi“ Stráskému

Ad 6 – Hlavní hybnou silou vpřed k otevření je stanovisko bavorské strany, kde tamní obce přinutily Správu NP BW, aby v této věci konala. A nebude to pouze Modrý sloup, ale také tzv. Střelecký průsek pod Malým Roklanem. Pro bavorské obce je životně důležité otevřít nové cesty s průnikem do NP Šumava. 8.února proběhlo mezi NP Šumava a NP BW jednání a jeho výsledky bude na bavorské straně projednávat bavorský Parlament, která bez pochyby návrh NP BW schválí. Takže uvidíme tlak z české strany.

Kauza dostane obrátky v okamžiku, kdy bavorský Parlament schválí nové přístupové cesty přes státní hranici a režim na nich.

A jenom dovětek k blokádě.

Jelikož nejsou upraveny poměry na Šumavě, tak blokáda bude. A určitě zase Na Ztraceném.

Důvod je prostý. Pan ministr Chalupa nezrušil rozhodnutí bývalého ministra Bursíka, podle kterého je Ztracený v tzv. bezzásahovém managementu.

Není zákon, není změněna zónace a rozhodnutí Bursíkovo je stále platné. A půlka března klepe na vrata. Přátelsky zdraví AS. …..“

Připouštím, měl jsem v úmyslu tuto věštbu komentovat už dříve. Ale kdo si počká, ten se dočká. A tak jsem si počkal a ejhle – nová fakta se pěkně skládala v zajímavé puzzle.

Vezmu-li to chronologicky, pak těm z vás, kteří se o „Šumavu“ blíže zajímají, zřejmě neušlo zpravodajství snad všech masmedií na téma Ohrožují tetřeva více predátoři nebo lidé? (Prohlášení 13 VŠ profesorů)“. Kdo všechno to prohlášení obdržel, netuším, určitě však vedení NPŠ a sekretariát ministra ŽP. Autentický text jsem na internetu obratem nenašel, pokud se to nepovede ani vám, budete si jej moci přečíst na našich čerstvých stránkách http://www.csebr.cz/sumava.html. Samozřejmě se jmény oněch profesorů, včetně toho prvního, moudrého šamana, pana profesora Kindlmanna z naší fakulty.

Krásnou shodou okolností se právě včera konal u nás na katedře „šumavský dvojseminář“ (viz http://kfrserver.natur.cuni.cz/studium/anatomie.html). Záměrně dvojbarevný. Názoru profesora Jeníka (Problém národních parků na Šumavě) měl oponovat právě pan profesor Kindlmann (Management NP Šumava z pohledu biologie ochrany přírody). Bylo „natřískáno“ a přítomní se evidentně těšili jak na obě přednášky, tak na diskusi. Měli proč, rozešli jsme až málem po třech hodinách.

Přednáška prof. Jeníka se nesla v duchu našeho nedávného „Otevřeného dopisu“ (taktéž k nalezení na http://www.csebr.cz/sumava.html. ) Velmi stručně to podstatné: při veškerých našich znalostech ekologie horských lesů vezměme jako fakt historii i současnost NPŠ, otřesný stav kůrovcové kalamity i potřebu zachovat tuto „zelenou střechu Evropy“ opravdu zelenou. A berouce v úvahu nejen ryze biologické, ale také sociokulturní aspekty této přírodní vzácnosti, zařaďme NPŠ do kategorie V (viz můj „kamzíkový blog“). A nedělejme z „bezzsásahovosti“ posvátnou krávu.

Pan prof. Kindlmann to vzal od Šumavy k Tatrám, byť v rovině faktologicky odlehčené (příští týden má takto mluvit v parlamentu). A na konec své přednášky, připouštím, že k mé radosti, zařadil i „tetřeva“… Proč tetřeva a proč právě on? Původním vzděláním kybernetik,světově uznávaný statistik,vysoce hodnocený znalec terestrických (tedy zemních, včetně našich) orchidejí – ale také populačního chování mšic? Když v jeho jinak úctyhodně bohaté publikační svodce zatím nenajdete žádný vědecký článek ani o kůrovci, natož o tetřevovi? A když v následné diskusi sám od sebe pravil „tetřevovi já nerozumím“?

Inu, cesty Páně jsou křivolaké. Uvedu některá mně známá fakta.

Jak správně předpověděl pan starosta Schubert, tanečky kol lokality „Na Ztraceném“ (jinak „Ptačí potok“, to zní mediálně působivěji uchu každého milovníka přírody) ani letos neustanou, ba právě naopak. Po těch loňských totiž mj. zaslala „Česká inspekce životního prostředí“ Správě parku řadu výtek k potenciálním porušením zákona. Jednou z nich byla i „kauza tetřev“. Zda opravdu bylo jeho tokání, páření, hnízdění, výchova mláďat a tím de facto šumavské přežití zásadně ohroženo smrkovým kácením v některých zonách, měla posoudit nezávislá odborná studie. Úkolem ji vypracovat byl pověřen – pan prof. Kindlmann. Pomohli mu dva mladší kolegové z naší fakulty. Jeden z nich je entomolog, druhý odborník přes vyšší obratlovce, tedy i ptáky. Nikdo z nich se však přímo „tetřevem“ nikdy nezabýval, nic o něm nepublikoval. Studii v rozsahu zhruba 50 stran jsem si podrobně pročetl. Je impresivní, není v ní ale bohužel jediný konkrétní údaj o reálném stavu a chovaní tetřeva na Šumavě (abych byl profesně přesný, pouze jeden dílčí odkaz na jiného autora). Nicméně „kindlmannovské“ závěry jsou jasné: loňská kácení tomuto totemovému ptáku jednoznačně ublížila. A tedy důsledkem by mělo být – další zásahy nepřipusťme, pokutujme, trestejme …

Co vím (možná mylně, řízení dál recentně probíhá a rozhodně je nijak nechci ovlivnit) starostové „dotčených“ šumavských obcí podaly proti studii protest pro podujatost. Bodejť ne, i prostým nahlédnutím do Wikipedie, kde má pan prof. Kindlmann svoji stránku, zjistíte jeho nezastíraný postoj k současnému šumavskému dění (viz fotografie s textem …Pavel Kindlmann na demonstraci proti kácení na Šumavě (2011).) Není divu, že správa NPŠ si po přečtení studie sehnala posuzovatele „vlastní“ a požádala je o jejich alternativní názor.

Vím o dvou, i jejich studie jsem měl v rukou. Obě shodně konstatují: tetřev nemá vyrušování rád, ale jak na běžný turismus, tak na standardní lesní práce, včetně kácení, se dokáže bez újmy adaptovat. Klíčovým nebezpečím jsou predátoři.

Slovenský odborník J. Dúha je ornitologem non plus ultra. Problematikou tetřeva, jeho života v přírodě i jeho odchovem v zajetí se zabývá už několik desítek let. Studie tomu svojí jednoznačnou faktologií odpovídá. Druhá studie J. Plaňanského a kol. je poctivé, cca 80stránkové dílo, bohatě dokumentované mj. desítkami recentních pozorování tetřeva na Šumavě v minulých několika letech. Což doslova konstatují i protestující profesoři mj. slovy “ …je škoda, že tato data nebyla zveřejněna dříve..“ Má ovšem jednu podstatnou slabinu – ona data nejsou statisticky zpracována. Což samozřejmě byla skvělá voda na mlýn moudrého šamana. Jak v onom zmiňovaném dopise, tak v četných mediálních komentářích byl J. Dúha ocejchován jako „nepublikující amatér“ a studie J. Plaňanského označena jako dílo horší seminární práce začínajícího studenta vysoké školy….

Jak řečeno výše, prof. Kindlmann odborníkem přes tetřeva rozhodně není, nikdo z těch zbylých dvanácti profesorů také ne. Ti dle slov prof. Kindlmanna vlastně potvrdili jen to, že Plaňanského studii chybí adekvátní statistické hodnocení.

Závěr si učiňte sami – ale: co tedy dělat v kontextu všeho výše zmíněného, když dalšího a nadto nepodujatého tetřevího experta v tomhle státě zřejmě nemáme?

Navrhuji:

Jak je jistě i laické veřejnosti známo, současné studium na veřejných vysokých školách je trojstupňové: bakalář, magistr, doktorand. K obhajobě každého z nich se připravuje písemná práce: bakalářská, magisterská (dříve diplomka), doktorská/disertační. Studie připravená kolektivem prof. KIndlmanna je, dle mého soudu, solidní bakalářská práce. Spolehlivý, byť možná jednobarevný kompilát, bez jakýchkoliv vlastních výsledků či dat. Práce J. Plaňanského má naopak charakter zatím nehotové diplomky – pěkný literární úvod, spousta zajímavých dat, jejich základní presentace a konfrontace. Ano, chybí potřebná statistika zařazující tyto výsledky jako „průkazné“. A tedy spolehlivé pro další manažerská rozhodnutí Správy NPŠ. Ale kdyby se odborník typu prof. Kindlmanna stal školitelem kolegy Plaňanského, mohlo by vzniknout opravdu cenné dílo, možná až úrovně disertační práce. A určitě skvěle publikovatelné.

Jen by bylo nutné z něj vymýtit jakýkoliv vstupní ideologický záměr. I když jsme jen lidé a úvaha „…..nejsou-li fakta ladící s hypotézou, tím hůře pro fakta…“ se zdaleka netýká jen šumavského tetřeva…

Douška: při dnešní snídani mne potěšila zpráva stanice Českého rozhlasu 2 o tom, jak trvalé úsilí dr. Stráského o turistické oživení NPŠ skvěle podpořil loudivý tetřev, jenž kdesi na Kvildě žebrá od kolemjdoucích pamlsky a pak se spokojeně vrací do srdce divočiny. Odborníci ornitologové se prý vyjádřili v tom smyslu, že je zřejmě pomatený (tedy ten tetřev). Pokud je to opravdu tetřev a nikoliv kachna. Existují ovšem i další možnosti:

– Park najal do této role některého z nezaměstnaných jihočeských herců (za prostředky z kácení Na Ztraceném)

– Tetřev je Bavorák, neumí čésky a tím pádem nečte, neposlouchá či v TV nesleduje aktivistická zpravodajství a určitě nezná dopis třinácti profesorů

– Tetřev je odchovanec z líhní amatérského tetřevologa Dúhy, tedy ochočený a „odrodený“

– Tetřev je provokatér reagující na současné výzvy k obecné občanské neposlušnosti

– Tetřev je pomatený, obdobně jako nejen poštolky, ale také již i sokoli stěhovaví, hnízdící v pražských sídlištích (leč to již ornitologičtí odborníci dávno vědí a těžkou hlavu z toho nemají, právě naopak).

Zdroj

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist